Často se mě lidé ptají, jak všechny ty aktivity a koníčky stíhám. Nikdy nevím, co na to odpovědět. Asi to je tak, že si nepřipouštím, že bych něco nestihla nebo nezvládla. Prostě dělám, co dělám. Žiji dneškem a co mě čeká zítra řeším, až mám vše z dneška hotové. Občas je to dost nervák a jsem dost podtlakem. Ale upřímně pokud nemáte nátlak nikdy nic neuděláte. Časem zjistíte, že bez toho spěchu nemůžete být. Jste bez něj jako ryba bez vody.
Jak vše stihnout?
Den u mě začíná večerem. Připravuji si vše do školy a také si na lepící papírky sepíši svoje plány na druhý den. Barvičkami si vyznačím, co je nejdůležitější a co naopak je jen, kdybych měla čas. Musíte brát ohled na čas, který budete mít na splnění všech těch věcí. Nemá smysl si zbytečně dávat přespříliš úkolů. Také si nezapomeňte napsat maličkosti jako úklid pokoje nebo čtení časopisu.
Druhý den potom, co se dobře vyspíte a jste rádi, že můžete konečně vstát nejlépe v 6 ráno (ne dělám si srandu vstávám jen v 6:30), si poslepu uděláte svoji oblíbenou snídani. Pak se obléknete a vyběhnete na autobus, který vám jako vždy stejně ujede. Ano, rána nejsou zrovna mým šálkem kávy. Než mi přijede další autobus, nasadím si sluchátka a přemýšlím, co vám sem napíši.
Ve škole si někdy předpřipravím články nebo si kreslím. Mojí tajnou taktikou je dělat více věcí najednou, což z toho někteří profesoři mohou zešílet. Cestou domů pak pracuji naplno. Doma si odškrtám, co mám splněno, a na chvíli si oddychnu. Až mám všechno důležité hotové naplánuji si další den. A jde to celé zase dokola.
Mými pomocníky jsou lepítka a diář. Bez nich bych se do toho nepouštěla a ani vám to nedoporučuji. V diáři mám rozděleno, co píšu jakou barvou, a akce, které trvají delší dobu, vyznačuji barevnou izolepou. Dělám si tak ze zapisování zábavu.
Největší boj svádíte s časem, jiného nepřítele kromě neplánovaných návštěv a telefonátů od prarodičů nemáte. Když se nenecháte zastrašit začátkem, uvidíte, že zvládnete mnoho věcí. Kouzlo je v tom najít si koníčky, které vás baví, a jít za svými sny.
Pro představu, já stíhám: volejbal (4 krát týdně trénink a o víkendu zápasy), tenhle blog, školní blog a noviny, školu, kreslení (výuka v ZUŠ a kresba návrhů oblečení), piano, kamarády, ... A nemyslete si, že to vždy zvládám. Jsou dny, kdybych si lehla a na všechno se vykašlala, ale ten pocit, když se přemůžete, je mnohem lepší.
Žádné komentáře:
Okomentovat